II. Pentateuch

Název a rozdělení knih

Jak již bylo v minulém díle řečeno, bible je vlastně knihovna, protože obsahuje 72 knih. Od toho je odvozen název „bible" z řeckého slova „biblos" – kniha a v možném čísle „biblia" – knihy. Známe také označení Stará a Nová úmluva nebo smlouva, protože v bibli je zaznamenána smlouva mezi Stvořitelem a lidstvem. Takto dvě základní části bible označují některé protestantské církve.

Z tohoto souboru knih náleží Starému zákonu 45 knih a Novému zákonu 27 knih. Toto je nejzákladnější dělení, samozřejmě z křesťanského hlediska, protože Židé mají pouze Starý zákon.

Další dělení je možné také podle zaměření knih: knihy Zákona, knihy historické, básnické (naučné) a prorocké.

Jazyk

Pro napsání Bible bylo použito několika jazyků: hebrejština, řečtina, aramejština.

Hebrejština je dodnes národní řeč Židů, ale její dnešní podoba je jiná, protože za staletí prošla vývojem jako každý jazyk. Totéž platí i o rozdílu biblické a současné řečtiny. Rozdíl je podobný jako mezi dnešní češtinou a staroslověnštinou. Aramejština je lidový jazyk, který má své základy v hebrejštině. A řečtina je řeč vlastní Řekům, tedy řeč vzdělanců starověku.

Většina SZ je původně napsána hebrejsky a menší části jsou psány aramejsky. Řecky je psána tzv. Septuaginta (řecky 70), kterou podle pověsti přeložilo z hebrejštiny 70 rabínů v Alexandrii v Egyptě.

Starý zákon

Jak již bylo řečeno SZ je společný Židům i křesťanům. Židé své posvátné knize zkráceně říkají TANAK. Jsou to počáteční písmena tří hlavních souborů: Torah – (Mojžíšův) zákon, Nebiím – proroci a Ketubím – spisy.

Knihy ve SZ, ale také v NZ označujeme jako kanonické. Kánonem rozumíme autoritou (většinou sněm čelních představitelů) potvrzený seznam Bohem inspirovaných knih. U Židů jsou dva hlavní kánony – seznamy potvrzených posvátných knih: Palestinský a Alexandrijský (Septuaginta). Rozdíl je v počtu knih, kdy Alexandrijský má navíc knihy, které známe jako deuterokanonické nebo také jako apokryfy SZ. Palestinští Židé je nechtěli uznat, protože nebyly původně napsány hebrejsky. Toto rozdílné chápaní kánonu SZ je také u křesťanů: protestanté neuznávají tyto apokryfy jako posvátné knihy.

Myslím, že zde nemusím uvádět seznam všech knih, jež obsahuje SZ, protože jej lze najít v každé Bibli.

Pentateuch

Tímto řeckým slovem se označuje prvních pět knih Mojžíšových – u Židů Zákon. Zde si dovolím tyto knihy vyjmenovat, protože jejich počet není tak velký, ale také proto, že jejich názvy jsou odvozeny od jejich obsahu. Nutno však říci, že tyto názvy byly přidány mnohem později.Vezměme to ale po pořádku:

1. Mojžíšova – Genesis (zrodu)

V této knize nalezneme důkaz Boží lásky ke stvoření a k Vyvolenému národu. Zahrnuje období od stvoření světa a člověka, přes první hřích, Boží zaslíbení lidstvu, že jej nenechá napospas hříchu a smrti, vyvolení Abraháma jako zakladatele Vyvoleného národa, až po odchod Abrahámových potomků do Egypta.

2. Mojžíšova – Exodus (vyjití)

Zde se dovídáme o pobytu Vyvoleného národa v Egyptě, mocném Božím působení při vyjití z Egypta a následném putování pouští. Nacházíme zde také ústřední událost židovských Velikonoc – vyjití z Egypta je předznamenání vyjití z hříchu a smrti. V této knize také nalezneme Desatero (Ex 20,1-17)

3. Mojžíšova – Leviticus (kněžská)

Zde nalezneme obřadní ustanovení pro levity, což jsou potomci Jákobova syna Leviho, kteří byli předurčeni ke kněžské službě Hospodinu.

4. Mojžíšova – Numeri (čísla)

Název je možná trochu zvláštní, ale vychází z množství předpisů, které se týkají života Židů a v nichž je obsažen velký počet čísel. Opět se zde jedná o putování Izraelitů po poušti, kde se projevuje jejich nedůvěra vůči Bohu, ale na druhé straně Boží věrnost svému zaslíbení. V tomto spisu nalezneme jakýsi vzor požehnání – tzv. Áronské požehnání (Nm 6,24-26)

5. Mojžíšova – Deuteronomium (opakovaný zákon)

V této poslední knize je znovu zaznamenáno Desatero (Dt 5,1-33) a další předpisy upřesňující jeho naplňování. Kniha končí, když Izraelité stojí před Zemí zaslíbenou. Na tyto události navazuje kniha Jozue, o níž a dalších historických knihách si povíme příště.